mapa

Fulltextové vyhledávání

Architektura a památky

Historické hradiště

v katastru obce Vojkovice se nachází známé historické hradiště, které se rozkládá na levém břehu řeky Ohře a návštěvníka přijíždějícího ze směru od Kyselky upoutá v místech, kde se silnice svažuje a zahýbá doprava. Je to nevelký kopec po levé straně za řekou, podobný kupě sena, jakoby Ohři do cesty vhozený. Ohře jej půlkruhem obeplouvá. Není bez zajímavosti, že toto hradiště, o kterém známý historik Schaller (kniha „Loketsko“ z roku 1785) píše, bylo v jeho době malou osadou s polorozbořeným sídlem, přičemž popisuje, že na hradišti jsou ještě viditelné zbytky původního sídla, výslovně píše hradu, ale byla to pravděpodobně jen tvrz dřevěná. (Tuto domněnku potvrzuje i ta skutečnost, že zdejší němečtí občané toto hradiště také nazývali „Holzburg“ – dřevěný hrad). Dá se tedy soudit, že tu pravděpodobně skutečně v dávných časech stál hrad, dřevěná tvrz, která měla pouze kamennou podezdívku, jak stavívali Slované.

V dnešní době tato oblast slouží k rekreaci a je velmi vyhledávaným místem k odpočinku, o čemž také svědčí celá řada rekreačních chat, postavených v blízkosti hradiště.

Smírčí kříž

v obci Jakubov se nachází vzácná památka, takzvaný smírčí kříž. Je umístěn u obvodové zdi budovy bývalé porcelánky v Jakubově, a to po pravé straně ve směru příjezdu od Vojkovic. Je vytesán z jednoho kusu kamene a má tyto rozměry: výška 800 mm, šířka 460 mm a síla 220 mm. Podle zjištění památkového úřadu je tato vzácná památka velmi raného data. Je z doby, kdy lid zdejšího kraje přijímal křesťanství.

Smírčí kříže z jednoho kvádru kamene byly vytesávány různými provinilci, kteří se zarputile bránili přijmout nového boha, tj. křesťanskou víru. Proto bývali odsuzováni k těmto trestům na usmíření nového boha, a proto jsou tyto kříže nazývány „smírčí kříž“.

Mlýn v Jakubově

tento mlýn, jehož dominantou je znovu funkční mlýnské kolo, byl v chodu ještě před II. světovou válkou. Mlynář, který tento mlýn vlastnil, odešel v roce 1940-41 na vojnu a tím mlýn počal chátrat.

Dnes je mlýn v soukormém vlastnictví a prochází celkovou rekonstrukcí.

Železnice

obcí Vojkovice prochází napříč železniční trať Cheb – Chomutov, která je neodmyslitelně spjatá s vývojem obce. Již v letech 1871 – 1873 se začíná stavět severozápadní Buštěhradská dráha, což přináší pronikavý zvrat ve vývoji obce, neboť vzniká nový druh zaměstnání – železničářství.

Dalším zajímavým momentem v historii železnice je i rok 1895, kdy dochází ke zprovozněnívlečky z Vojkovic  do Kyselky, což činí Vojkovice důležitou spádovou obcí pro okolní vesnice. Na výstavbě této vlečky se nemalou měrou podílel Heinrich Mattoni, majitel lázní Kyselka a vývozce světoznámé minerální voda Mattoni. Díky této vlečce se stala vojkovická stanice pod názvem Vojkovice – Jakubov stanicí rychlíkovou, neb se právě zde přestupovalo na tuto lokálku. Ta na začátku 20. století převážela do Kyselky mnoho lázeňských hostů. Zastávky byly v obcích Velichov a Radošov. Lokálka byla v soukromém vlastnictví Heinricha Mattoniho a v roce 1923, kdy dochází ke zrušení šlechtických rodů, přechází do státní správy. Osobní přeprava trvala až do roku 1932, načež byla zrušena a lokálka sloužila výhradně jen pro rozvoz Mattoniho Kyselky. Tento stav trval až do 90. let 20. století, kdy byl její provoz  ukončen.

Dnes je trasa této lokálky stále zřetelná, avšak trať již není provozuschopná. To je způsobeno především popadanými stromy, vysokou trávou a do jisté míry i nezájmem  tuto lokálku provozovat.

Hlavní železniční trať Cheb – Chomutov od doby zahájení své výstavby zaznamenala také řadu významných změn. Tou nejdůležitější a nejvýznamnější je dokončení elektrifikace této trati v roce 2006, kdy úsek mezi Karlovými Vary a Kadaní, který byl do té doby chybějícím článkem k plné elektrifikaci, byl spuštěn do provozu. Cestující na trase Cheb – Chomutov tak již nemusí ve stanici Karlovy Vary přestupovat na motorový vlak, jak tomu bylo doposud.