Příroda a turistika

Geografické umístění obce Vojkovice – Jakubov, vodní toky, flóra a fauna

Naše obce leží v hlubokém údolí řeky Ohře, jehož pravý břeh zakončuje úpatí Doupovských vrchů a z levé strany úpatí Krušných hor. Na levém břehu řeky, pokud budeme přijíždět do Vojkovic ve směru od Damic, nás na první pohled upoutá ostře se zvedající, menší kopec, zvaný Špičák. Na pravém břehu řeky se vypíná majestátný kopec, jenž se do povědomí obyvatel Jakubova  a Vojkovic vžil pod názvem „Travná – Grassberg“. Je to nejvyšší kopec, 827 metrů vysoký. Tyto kopce jsou původu sopečného. Vyvřeliny, které se vyvalily ze zemského nitra, jsou charakterizovány v čediči malými jamkami, což způsobily unikající plyny z tuhnoucí hmoty.

Řeka Ohře, jenž obcí protéká, přibírá ke svému toku v tomto katastru tyto potoky:

- před historickým Hradištěm je to velký prudší potok, zvaný Bystřice, který k nám přitéká z Krušných hor, z náhorní roviny petrovské je to Lískový potok a poslední je Jakubovský potok, který má rozdvojený pramen.

Lesy položené v nadmořské výšce od 400 do 827 metrů zabírají podstatnou část naší dvojobce  a zalesňují stráně a kopce. Na severních svazích rostou povětšinou stromy listnaté – buk, jasan, lípa a javor, ale vyskytují se tu i skupiny bříz a modřínů. Vyskytují se zde i lesy jehličnaté, kde hlavní zastoupení mají smrk a borovice.

V letních měsících u nás v hojné míře rostou různé druhy jedlých hub, například: hřib, kozák, křemenáč, bedla, klouzek, poddubinka, holubinky, syrovinky, špičky, lišky, žampiony, václavky a další.

Za zmínku stojí i tradice sběru léčivých rostlin, o které se dovídáme z obecní Kroniky. Ta uvádí na 53 druhů léčivých rostlin, které po roce 1945 sbírali nejen místní bylináři, ale rozmanitost léčivek k nám lákala bylináře z dalekého okolí, kteří se zde i po mnoho dní zdržovali, jak uvádí kronika. Z druhů, jenž popisuje kronika, uveďme třeba arniku, diviznu velkokvětou, třezalku tečkovanou, světlík lékařský, kozlík lékařský, puškvorec a další. Některé z bylin patří i mezi chráněné rostliny.

Pískovna

malebné zákoutí, jenž nabízí možnost rybolovu, klidného odpočinku a v neposlední řadě se zde můžeme seznámit se životem rostlin a živočichů v jejich přirozeném prostředí.

Vodní plocha, jenž je dominantou pískovny, vznikla v šedesátých letech 20. století při bagrování písku na stavbu letiště v Olšových Vratech. Není bez zajímavosti, že v roce 1959 bagrista Josef Hamták při bagrování písku narazil na různé střepy a předměty zhotovené z vypalované hlíny. Přivolaní archeologové pod vedením Dr. Neústupného z Akademie věd zjistili, že se jedná o velmi cenné nálezy z pravěkého zemědělského sídliště. Podle pozdějšího odborného hodnocení, jedná se v daných nálezech o zbytky keramiky, časově spadajících asi do 9. století před naším letopočtem. V tomto období se zde nacházelo výrobní středisko keramiky v rámci malého zemědělského a pasteveckého prostoru. Naleziště obsahovalo mnoho střepového materiálu a různých menších i větších nádob sloužících k uskladnění zrna a jiné cenné nálezy, což je dokladem dávné hrnčířské tradice v tomto kraji.

Tématická stezka – Špičák Vojkovice

Vydejte se po stopách  zvěře na kopec Špičák, který je nejvyšším bodem v obci Vojkovice (504,3 m n. m.). Na trase je rozmístěno 10 cedulí se stopami zvěře žijící v tomto regionu, které Vás dovedou až k cíli, kde na Vás čeká výhled do kraje a renovovaná korouhev se znakem obce Vojkovice.Přejeme Vám dobrou zábavu a spoustu nevšedních zážitků.

Korouhev zakotvená do kamenů nese symbolický rok 1898, který je považován za rok dokončení severozápadní Buštěhradské dráhy.

S vývojem obce Vojkovice je železnice neodmyslitelně spjata, neboť obcí prochází napříč železniční trať Cheb – Chomutov. Severozápadní Buštěhradská dráha se začala stavět v letech 1871 – 1873, což přineslo významný zvrat ve vývoji obce. Vznikl nový druh zaměstnání – železničářství. Zajímavým momentem v historii železnice je i rok 1895, kdy dochází ke zprovoznění vlečky z Vojkovic do Kyselky. Na výstavbě této vlečky se nemalou měrou podílel Heinrich Mattoni, majitel lázní Kyselka a vývozce světoznámé minerální vody Mattoni.

Poslední renovace korouhve byla provedena v roce 2008 místními dobrovolnými hasiči a firmou pana Dalibora Bauera.

Na vybudování této tématické stezky se podíleli vojkovičtí dobrovolní hasiči.

Památný strom Vojkovická lípa

Lípa srdčitá (Tilia cordata Mill.), stáří cca 250 let, výška 22 m, šířka koruny 19 m. Důvodem a cílem ochrany je zabezpečení další existence stromu pro jeho historickou a estetickou hodnotu.

Studánka pod lípou ve Vojkovicích

MOTTO: „ Bez vody by nebyl život a tak tato blahodárná tekutina od nepaměti provází všechny živé organismy na Zemi. Važme si jí a pečujme o její přirozené zdroje – bez ní vše živé zahyne!“

Studánky se v naší krajině vyskytovaly „odjakživa“. Nejvíce opečované byly v době, kdy lidé pracovali celé dny venku na polích a v lese a jiné možnosti občerstvení nebyly. Vodu ze studánek pili při svých cestách i znavení poutníci…

Studánka pod lípou je zdrojem osvěžující vody již dlouhá desetiletí. V roce 2009 se studánce dostalo zasloužené obnovy.

Vojkovická skála

Jedná se o morfologicky výrazný granulitový suk – stanoviště rostlinných společenstev skalních výchozů a xerotermních travinobylinných formací. Druhově bohaté refugium mnoha typických rostlin a živočichů průlomového údolí Ohře je předsunutým stanovištěm, na kterém se udržují teplomilné prvky, pronikající sem od východu. Na lokalitě byl zjištěn  výskyt několika zvláště chráněných druhů, např. pěnice vlašská (Sylvia nisoria) a ještěrka obecná (Lacerta agilis).

Sady u Jakubova

Staré ovocné sady s bohatým travinobylinným podrostem  jsou ojedinělým a cenným krajinným prvkem, charakteristickým pro tento úsek údolí Ohře. Představují hodnotný biotop, jež skýtá vhodné životní prostředí celé řadě zvláště chráněných či ubývajících druhů živočichů a zároveň významně zvyšuje estetickou hodnotu krajiny.